[singlepic id=3739 w=200 h=200 float=left]Tato kniha se bestsellerem 100% nestane.
Před více jak třiceti lety se v kinech celého světa zjevil Lesní duch a dal jasně na srozuměnou, že není radno si s ním zahrávat. Tentokrát nám svoji verzi hrůzostrašného běsnění představí mladičký režisér Fede Alvarez, který při natáčení úzce spolupracoval s původním tvůrcem Samem Raimim.
Mia (Jane Levy, seriál Zajatci předměstí) si dá za úkol jednou provždy skoncovat se svojí závislostí na drogách a rozhodne se proto uspořádat shledání po letech v chatě, kde strávila šťastné dětství. Podpořit ji přijedou její bratr David (Shiloh Fernandez) s přítelkyní Natalie (Elizabeth Blackmore), kamarádka zdravotní sestra Olivia (Jessica Lucas) a kamarád Eric (Lou Taylor Pucci). To, že se společně strávený večer stane nejhorším v jejich krátkém životě, je více než jasné a nebudou za to moci prachobyčejné abstinenční výlevy. Od teď můžete sázet, kdo zemře jako první a kdo se stane posledním přeživším.
V první řadě je dobré vědět, že Lesní duch není pro slabé povahy. Kdo viděl staršího brášku tuší, že žádná část lidského těla nebude ušetřena a zpráva, že film nasákl něco kolem 25 000 litrů krve a 300 litrů zvratků není moc uklidňující. Vzhledem k tomu, že v dnešní době lze na filmovém plátně vykouzlit téměř cokoli a to v úctyhodné realistické kvalitě, dostane se vám malé lekce anatomie. To, co mohlo působit (i když nechtěně) před lety komicky, nás dnes donutí odvrátit zrak. Na jednu stranu to dodá snímku jiný, zvráceným způsobem hlubší rozměr, ale je to nutné? Nepochybuji o tom, že padnou v hojné míře odpovědi ANO i NE.
Když se pokusíme na chvíli vyhnout této dominantě díla, zůstane nám na plátně pětice zoufalých mladých lidí v opravdu prekérní situaci. Nejděsivější na Lesním duchovi je ten fakt, že vlastně bojujete sami se sebou, se svými milovanými. Ať již se snažíte bránit jakýmkoliv způsobem, ubližujete své sestře, kamarádovi či přítelkyni a myšlenka na jedinou možnost, jak z toho ven vás mučí snad ještě více, než samotné vypuštěné zlo.
Co se Lesnímu duchovi povedlo, je, že po plátně neběhá jen předem dané množství hezkých tvářiček, které pouze čekají na porážku a nevykřešou ze sebe kousek hereckého talentu. Zejména Jane Levy ukazuje, že o ní nejspíš neslyšíme naposledy. Ale myšlenek typu: „Proč to ta husa dělá?“ nebo „To snad nemyslí vážně, že leze zrovna tam!“ se nevyvarujeme ani tentokrát.
I když nejsem příznivkyně amputování končetin jakýmkoliv způsobem, řezání jazyka či obličeje, musím vyzdvihnout fakt, že Lesní duch využívá jen málo počítačem vytvořené iluze a spoléhá se z velké míry na masky a propracované rekvizity. I kulisy byly opravdové a vytvořeny speciálně pro natáčení.
Lesní duch v sobě snoubí porci klasických hororových klišé, ale i mnohá překvapení. Ať již se vám jeho zpracování bude líbit či nikoliv, jedno je jisté, nenechá vás v klidu. Ale prosím vás, poučte se, a když bude na knize napsáno nečíst, smrtelně nebezpečné, zakázáno a navíc bude zabezpečena ostnatým drátem, nechte ji jednoduše na pokoji. Mírně řečeno, ušetříte si spoustu nepříjemností.
Bylo nás pět.
[singlepic id=3744 w=400 h=300 float=center]
Opuštěná chata + ostré a nebezpečné předměty = velmi špatný nápad.
[singlepic id=3745 w=400 h=300 float=center]
Zabte mě, zničila jsem si make-up!
[singlepic id=3741 w=400 h=300 float=center]
Lesní duch v sobě snoubí porci klasických hororových klišé, ale i mnohá překvapení. Ať již se vám jeho zpracování bude líbit či nikoliv, jedno je jisté, nenechá vás v klidu.
