Recenze: Madam Web je další nudný, chaotický a bezmyšlenkovitý komiksový propadák studia Sony

Sequel ze světa Spider-Mana, o který si nikdo neříkal.

Asi tak by se dala shrnout Madam Web. Kde začít? Asi dějem. A ten se popisuje trochu problematicky. On je totiž všude strašně rozházený. Vše začíná před 30 lety, kdy mladá těhotná vědkyně pátrá po zázračném pavoukovi uprostřed Amazonského pralesa. Když ho však najde, je zrazena svým spolupracovníkem Ezekielem Simsem, který jí pavouka ukradne. O 30 let později se setkáváme s její dcerou Cassandrou Webb, záchranářkou v New Yorku, která začíná po traumatické nehodě vidět střípky budoucnosti. Tak se propojuje se třemi dívkami, jejichž životy visí na vlásku, neboť je chce zabít právě zmíněný Sims. Proč jsou však jejich životy propletené? Co je spojuje.

Ono už samotný fakt, že se na sepsání příběhu podíleli čtyři lidé (z nichž dva stojí za Morbiusem), je velmi alarmující a něco vypovídá o kvalitě celé podívané.To se nikdy nedozvíme. Scénář, na kterém se podíleli Matt Sazama, Burk Sharpless, Claire Parker a S.J. Clarkson (zároveň režisérka filmu), je prostě nesmyslný a bez pointy. Ono už samotný fakt, že se na sepsání příběhu podíleli čtyři lidé (z nichž dva stojí za Morbiusem), je velmi alarmující a něco vypovídá o kvalitě celé podívané. Příběh nemá hlavu a patu, nikde se v něm nic moc nerozuzlí a nedozvídáme se nic hlubšího, i když se o to tvůrci trochu snaží.

Děj je navíc divně unylý, a i přes poměrně krátkou ani ne dvouhodinovou stopáž, se docela vleče. Celé je to velmi statické i samotná akce je taková vleklá a ospalá. A když jsou statické i akční scény, je něco sakra špatně. Nehledě na antiklimaktický a neuspokojivý závěr. Navíc tu najdeme spoustu scén, které strašně okatě předvídají, co bude dál – třeba předvídatelná hodina první pomoci, kterou hrdina učí tři zbylé protagonistky a všem je jasné, že to jako Čechovova zbraň, bude použito později. Šlo to určitě udělat méně nápadně a zakomponovat do děje více organicky a méně násilně a nepřirozeně. A bohužel jde jen o jeden příklad z mnoha.

Nepřirozený je i podivný product placement s Pepsi. To dojde až do bodu, kdy (bez větších spoilerů) Pepsi hraje fatální roli ve finální bitvě. Velice křečovitá záležitost.

To jsou i neustálá narážky na Spider-Mana, kterým se tvůrci prostě neubránili. Ale z nějakého důvodu jsou strašně polovičaté. Ve filmu se třeba objevuje Spider-Manova těhotná matka Mary Parker a zmíněn je i jeho otec Richard, ale kolem jména jejich syna se dělá až okaté vykrucování a prostě ho nechtějí zmínit. Stejně tak je jednou z vedlejších postav jeho strýček Ben Parker. Zmíněno je, začal randit s novou slečnou a je to vážné, ale jméno ne a ne prozradit, ač je všem divákům jasné, že jde o ikonickou tetu May. Proč to tak je, není známo a je to prostě nanejvýš podivné. A pravidla studií o vlastnictví postav by v tom neměla hrát roli, neboť Sony má všechny postavy ze světa Spider-Mana ještě stále pod svým palcem.

O nekvalitě scénáře a celého snímku vypovídá i řada divně nadabovaných replik hlavní hrdinky i záporáka, které jsou matoucí a strašně okaté. V 80 % scén je velmi zřejmě poznat, že jsou jejich slova předabovaná a zvuk neodpovídá pohybům úst herců. Občas se nehýbou vůbec. Ano, je tu i pár instancí, kdy slyšíme monolog, ale z vizuálního hlediska postava vůbec neotevírá ústa. Takhle velká chyba je skutečně zarážející a filmařsky neodpustitelná.

Vzhledem k těmto faktům asi není moc překvapivé, že i samotný záporák je trochu podivný, stejně jako jeho motivace. Nonstop zmiňuje to, že musí zastavit tři z protagonistek, než mu v budoucnu zničí vše, co si vybudoval. Jenže, co že si to vybudoval? To nikdy nezjistíme a není to vůbec patrné. Stejně tak není moc zřejmá i jeho motivace pro krádež pavouka, který mu dal schopnosti. Ukradl ho, aby dostal schopnosti? Nebo aby nezestárl (protože i o 30 let později vypadá na svůj věk, což by mělo být minimálně 60 let, až neuvěřitelně dobře)? Nebo je v tom něco jiného? Kdo ví. Divák určitě ne. Možná scenáristé, ale i tam je to dost na pochybách.

A pak je tu herecké obsazení. Dakota Johnson je zkrátka zářným příkladem/ produktem nepotismu. Herečka, která se proslavila díky Padesáti odstínům šedi a díky slavným rodičům (Don Johnson a Melanie Griffith), ale její výkon nemá s hraním moc společného a nějaký talent zde nehledejme. Její přednes je velmi robotický, strnulý a křečovitý. Hlavně je však bez jakýchkoliv emocí a Johnson působí po celou dobu šíleně znuděně. Jako by jí to prostě nebavilo a ani tam nechtěla být (což trochu dosvědčují i některé rozhovory k filmu). Titulní hrdinka tak díky tomu není ani trochu sympatická a jen těžko jí fandíme. Trochu svou suchostí a nesympatičností připomíná Captain Marvel a její představitelku Brie Larson, což není úplně kýžený efekt.

Ostatní tři mladší protagonistky i záporák jsou na tom, co do výkonů, podstatně lépe. Sydney Sweeney, Celeste O’Connor a Isabela Merced podávají slušné výkony a snaží se ze scénáře aspoň něco málo vytřískat. Akorát je škoda, že je nikdy nevidíme s jejich superschopnostmi. Trailer na to sice nabádal, ale v kostýmech je vidíme pouze v útržkovitých vizích a své schopnosti ve filmu ještě nedostanou, což je velká škoda. To samé lze říct o Taharu Rahimu, který se proslavil v seriálu Had. Rahim odvádí dobrý kus práce. Stranou jdou veškeré zmíněné nesrozumitelnosti ohledně jeho postavy, za které on jako herec nemůže, Rahimův charismatický přednes je solidní a ve filmu rozhodně jedním z těch silnějších.

Ale tím veškerá pozitiva končí. Kromě všeho zmíněného patří k tomu nepovedenému i vizuální stránka filmu. Kamera třeba občas, ve snaze být „neotřelá“ udělá pokus o něco zvláštního, jako například  zcela nečekaný zoom in a náhlý zoom out, který působí tak strašně trapně. A také není moc jasné, co znamená to neustále problikávání. Chápeme, že tím tvůrci asi chtěli zpestřit vize titulní protagonistky, ale v závěru je to otravné, chaotické a nepříjemné. A navíc ne úplně bezpečné pro epileptiky. Snímek by měl přijít s varováním na začátku, ale žádné tam není, což je docela chyba. Zkrátka tahle umělecká volba nefunguje ve všech ohledech.

A nefungují ani ostatní vizuály. Nejen kvůli tomu zmíněnému neustálému poblikávání. Ale obecně jsou prostě nepovedené a spousta CGI momentů je velmi okatá. Scény působí nerealisticky a u veškerého CGI je až moc vidět, že jde o počítačově vygenerovaný efekt. Tvůrci si zkrátka nedali záležet na tom, aby ho aspoň trochu uhladili a prostě tam ty efekty nějak naplácali. A podle toho také vypadá výsledek.

Tak lze však bohužel popsat tenhle film obecně. Prostě to tam naplácali. Příběh, efekty, motivy, narážky, herce… to vše tu je prostě tak nějak naplácané. A je to škoda, mohlo jít o zajímavý komiksový snímek s potenciálem, a místo toho vznikla směsice bez smyslu, logiky, řádu a pointy. A nepomáhá ani hlavní hrdinka, které lze jen těžko fandit, protože je tak strašně nesympatická a její představitelka se nesnaží o žádný typ výkonu, který by se aspoň zdaleka podobal něčemu hereckému. Zkrátka tuhle podívanou ze světa Spider-Mana můžete s klidem vynechat.

Pojďte holky, teď půjdeme… někam.

Madam Web (2024)
(Foto: Columbia Pictures)

Hmm, zajímavá pavučina.

Madam Web (2024)
(Foto: Columbia Pictures)

Prosím vás, neptejte se mě na motivaci, prostě nějakou mám.

Madam Web (2024)
(Foto: Columbia Pictures)
20%

Madam Web / Madame Web

Tak lze však bohužel popsat tenhle film obecně. Prostě to tam naplácali. Příběh, efekty, motivy, narážky, herce… to vše tu je prostě tak nějak naplácané. A je to škoda, mohlo jít o zajímavý komiksový snímek s potenciálem, a místo toho vznikla směsice bez smyslu, logiky, řádu a pointy. A nepomáhá ani hlavní hrdinka, které lze jen těžko fandit, protože je tak strašně nesympatická a její představitelka se nesnaží o žádný typ výkonu, který by se aspoň zdaleka podobal něčemu hereckému. Zkrátka tuhle podívanou ze světa Spider-Mana můžete s klidem vynechat.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací