Thor – recenze

Ragnarök začíná rodinnou hádkou.

 

 

Některým superhrdinům vybouchla planeta, někomu před očima zastřelili otce i matku a nějaký dokonce zavinil smrt hodného strýčka. Giganti mezi komiksovými tvůrci však také někdy naservírovali reky s méně tragickou a dokonce méně realistickou minulostí, velvyslance říší dávné mytologie, aby chránili nás, obyčejné a bezbranné. Zatímco v Justice League se tak uplatnila řecká posila v podobě elegantní Wonder Woman, Avengers dostali jednoho svalovce ze skandinávského světa.

Aby bůh Thor, pardon, vysoce vyspělý mimozemšťan zaměnitelný za boha, mohl bojovat po boku symbolu amerického patriotismu a jakžtakž sympatického kapitalisty, musel se nějak nejdřív dostat na Zemi, nejlíp bez svých božských schopností… Ježíši, nečeká nás něco na způsob Herkula v New Yorku? Naštěstí ne…

Během přípravy na první filmové dobrodružství marvelovského týmu jsme si několikrát za sebou zažili samostatně každého z jednotlivých hrdinů ve snímcích, z nichž asi žádný nebyl nějakým skvostem kinematografie, ale člověk je díky jejich zábavnosti prostě musel mít rád. První Thor z roku 2011, stejně jako původní Iron Man, si ani zdaleka nehraje na nolanovské Batmany, ani na ty burtonovské, ale skoro všichni ze sebe vymáčkli to nejlepší, takže nechceme vrátit peníze. Smíříme se proto s tím, že filmový Asgard, notně podporovaný CGI, je lehce sterilní a akční scéna na Jotunheimu působí jako dobře vypadající videohra. Také nám příliš nedojde, že skoro celá linie na Zemi sleduje stereotypní situaci, kdy návštěvník z cizího světa pomalu přesvědčuje pozemšťany o svojí identitě a zaválčí si u toho s militantními zástupci americké vlády. I když, tím zástupcem je tady S.H.I.E.L.D., tak se s ní tentokrát musí i udobřit…

Hlavním důvodem mojí „shovívavosti“ je svižný příběh a umění herců. Obojí napomáhá zdůraznit nejsilnější aspekt místního dramatu, totiž intrikaření a spory jedné nestabilní rodiny. Chris Hemsworth v titulní roli hned při svém prvním vystoupení dává najevo, jak Thor miluje pozornost a chce dát najevo své hrdinství. Ke škodě dědice Asgardu je z postavy cítit také nevyzrálost, která ho dostane do křížku s otcem Ódinem. Anthony Hopkins jako „Všeotec“ dokáže nadpozemskému mudrci a válečníkovi v jednom propůjčit úplně lidskou, ale nezapomenutelnou vznešenost a dá se mu věřit, že další válku oddaluje z dobrého důvodu.

Hiddleston spojuje u svého padoucha osobní slabost a komplexy s vychytralostí a zákeřnou povahou.Když mluvím o nezapomenutelnosti, nesmím pochopitelně vynechat Lokiho (Tom Hiddleston), jenž se sice dlouho drží v pozadí, ovšem oplývá všemi špatnými vlastnostmi, které Ódin vyčítá Thorovi a je ještě daleko horší. Hiddleston spojuje u svého padoucha osobní slabost a komplexy s vychytralostí a zákeřnou povahou, aby nás pobavil, vzbudil zvědavost i překvapil. Jak mi retrospektivně dochází, tento zlotřilec je daleko efektivnější právě zde než v Avengers, kde, upřímně řečeno, jakoby občas křičel: „Až vyrostu, chci být superpadouchem!“

Svůj materiál si skvěle přebrali také všichni představitelé pozemských rolí, zamilovaná vědkyně Natalie Portman, skeptický Stellan Skarsgård i žertovná Kat Dennings. Právě díky nim zní průměrné dialogy o něco přijatelněji.

Počátek Thorovy lásky je vlastně trochu urychlen, ale přenechává tak místo pro hledání pokory a na rychlost si nemůžeme stěžovat, když film dorazí do svého vrcholu, přibližně v poslední půlhodině. Tam teprve uvidíme mytologický boj ve vší své kráse a pocítíme údernost starých bájí s jejich bratrovražednými boji a rozhodováním o osudu vesmíru, jak to podtrhne i hudba od Patricka Doyla. Je to velký příslib pro chystaný výlet do Temného světa…

Teď by měl  ještě přijít Kronos se srpem…

Mraznička, o niž světy bojovaly.

„Tvůj bratr zní jako bezva chlap! Temná strana má pro mne svou přitažlivost.“

0%

Počátek Thorovy lásky je vlastně trochu urychlen, ale přenechává tak místo pro hledání pokory a na rychlost si nemůžeme stěžovat, když film dorazí do svého vrcholu, přibližně v poslední půlhodině. Tam teprve uvidíme mytologický boj ve vší své kráse a pocítíme údernost starých bájí s jejich bratrovražednými boji a rozhodováním o osudu vesmíru, jak to podtrhne i hudba od Patricka Doyla. Je to velký příslib pro chystaný výlet do Temného světa…

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací