Má příběh Supermanovy sestřenky dostatečné kvality na to, aby se stal velkým letním blockbusterem?
DCEU (DC Extended Universe) už je minulostí a nový DCU (DC Universe) má navázat na úspěch MCU (Marvel Cinematic Universe). V minulém roce celý plánovaný vesmír započal Supermanem, teď přišel čas na Supergirl neboli Karu Zor-El. Nabízí se otázka, jestli to náhodou není tak, že komiksovým bijákům do značné míry už neodzvonilo, přestože se pravdivě říká, že superhrdinové a superhrdinky dodávají divákům a divačkám naději. Jenže po té masáži, která byla nastartována už téměř dvacet roků zpátky, se zachraňování nevinných a planety Země už možná malinko omrzelo. Tedy, Spider-Man tohle tvrzení ve Zbrusu novém dni nepochybně popře, protože trailer na YouTube překonal rekord v počtu zhlédnutí během prvních čtyřiadvaceti hodin od zveřejnění. Bylo jich bezmála 720 milionů, což by naznačovalo, že by tržby mohly překonat hranici dvou miliard dolarů. Nicméně, s popularitou Petera Parkera a jeho „pavoučího“ alter ega ostatní superhrdinové, včetně Supermana, prakticky nemůžou soupeřit.
Jak Superman, tak Supergirl se navíc musí nově dělit o pozornost se psem Kryptem, jehož zařazení se několika jedincům líbilo. A na základě toho bylo rozhodnuto, že by se klidně mohl stát duší celého vznikajícího DCU, které postrádá pověstnou temnotu svého předchůdce DCEU a které bude spíše cílit na děti ze druhého stupně základní školy. Právě Krypto má tentokrát problém, který bude nutné v limitovaném časovém horizontu vyřešit. Proto Kara vezme nakonec pod svou ochranu Ruthye Maryi Knollovou z klanu Danastia, která chce pomstít členy rodiny, jejichž osud zpečetil proradný Krem, jenž šéfuje vesmírným pirátům. Své zbraně k dílu přiloží taky lovec odměn Lobo, kterého nemohl hrát nikdo jiný než Jason Momoa (ač byl dříve Aquamanem), který si jeho výstřednost maximálně užívá, tak jako si ji užíval u Danteho Reyese v Rychle a zběsile 10.
Přestože se podíváme na více různých planet a svezeme se meziplanetárním Greyhoundem, nepůsobí film zrovna epicky.Od komiksového spektáklu očekáváme, že jeho stopáž bude ideálně dosahovat někam ke 150 minutám. Loňský Superman alespoň přesáhnul dvě hodiny, což je něco, o čem si Supergirl může nechat jenom zdát. Není divu, že přestože se podíváme na více různých planet a svezeme se meziplanetárním Greyhoundem, nepůsobí film zrovna epicky, a to ani na největším plátně v kině IMAX. Poněkud standardní, tj. nikoli strhující příběh, který místy vzhledem k těm rozličným tvorům působí spíše jako ze světa Star Wars, místy oživuje dravý režijní styl Craiga Gillespieho, kterým se prezentoval už v počinech Já, Tonya a Cruella. Supergirl začne bavit až ve své druhé polovině – částečně asi proto, že během té první jsme se už stihli smířit s tím, že nedokáže naplno využít svého značného potenciálu.
A částečně proto, že teprve začne pořádně fungovat chemie a dynamika mezi Milly Alcock (která potvrdí, že nebyla vybrána náhodou) v titulní úloze a Eve Ridley (s Daisy aka Rey ze Star Wars příbuzná není) v roli Ruthye. Je sympatické, že Supergirl není nepřemožitelná, ale zranitelná, třebaže bojovat tedy rozhodně umí, a stejně jako její bratranec má správně nastavené morální hodnoty, byť jí na rozdíl od něj nějakou dobu potrvá, než si uvědomí, jaký je její úděl. Pocítit by to měl i přespříliš sebevědomý Krem, ze kterého Matthias Schoenaerts dokáže učinit nebezpečného záporáka … jenže bohužel ne ve všech svých scénách. Zároveň tedy nutno dodat, že tentokrát vůbec nejde o lásku, nýbrž o přátelství. Protože do koho by se asi tak mohla hlavní hrdinka zakoukat? Jestli do Loba, s největší pravděpodobností by skončila někde v mezigalaktickém blázinci.
Supergirl je podívaná, o které se nedá tvrdit, že by přinášela v pravém slova smyslu blockbusterovou zábavu. Ani nelze napsat, že by s sebou nesla nosná témata k zamyšlení, jak se to v minulosti podařilo některým komiksovým projektům. Současně však platí, že ač jde tentokrát o „girl“ neboli „holku“, nejedná se o projekt, který by měl být určený hlavně divačkám. Ovšem to nic nemění na tom, že i Supergirl připomene, že současný Hollywood má problém s tím, s čím v minulosti naprosto vynikal. A sice trefit se do diváckého vkusu. Ne všechno, co v minulosti fungovalo, stále funguje. A nesmělé pokusy o inovace bývají spíše k horšímu. Pořád by to ale mělo být hlavně o příběhu, který v případě Supergirl není odvyprávěný zcela čistě (ostatně se ví, že některé scény byly vystřiženy), takže další kultovní záležitost se ani tentokrát konat nebude. A kupříkladu to, že je kostým hlavní hrdinky do detailu propracovaný, je sice hezké, nicméně málokdo to naplno ocení.
Co umí Superman, to umí i Supergirl.
Asi je přeci jenom správné, že si pes Krypto každou scénu krade pro sebe …
Ruthye dokazuje, že vytrvalost se prostě vždycky vyplácí!
Supergirl
Supergirl je podívaná, o které se nedá tvrdit, že by přinášela v pravém slova smyslu blockbusterovou zábavu. Ani nelze napsat, že by s sebou nesla nosná témata k zamyšlení, jak se to v minulosti podařilo některým komiksovým projektům. Současně však platí, že ač jde tentokrát o „girl“ neboli „holku“, nejedná se o projekt, který by měl být určený hlavně divačkám. Ovšem to nic nemění na tom, že i Supergirl připomene, že současný Hollywood má problém s tím, s čím v minulosti naprosto vynikal. A sice trefit se do diváckého vkusu. Ne všechno, co v minulosti fungovalo, stále funguje. A nesmělé pokusy o inovace bývají spíše k horšímu. Pořád by to ale mělo být hlavně o příběhu, který v případě Supergirl není odvyprávěný zcela čistě (ostatně se ví, že některé scény byly vystřiženy), takže další kultovní záležitost se ani tentokrát konat nebude. A kupříkladu to, že je kostým hlavní hrdinky do detailu propracovaný, je sice hezké, nicméně málokdo to naplno ocení.
- Hodnocení
