Kdo se skrývá za maskou ikonického vraha tentokrát?
Právě, když si Sidney Prescott už myslela, že už jednou provždy unikla všem psychopatům, kteří se kdy schovávali za maskou Ghostface, ocitá se zase v centru vražedného dění. V poklidném městečku, kde si vybudovala nový život, se totiž objevuje nový masový vrah, který si hraje na Ghostface… Anebo má k tomu původnímu blíž, než jsme si mysleli? Aby to Sidney zjistila a ochránila svojí dceru Tatum, musí čelit hrůzám a duchům své minulosti.
Samotná premisa sedmého Vřískotu zní slibně. Ostatně, o potenciálu, který příběh měl, nasvědčuje i jeho začátek, který slibuje už od prvního zabití zajímavou podívanou. A tvůrci, v čele s Kevinem Williamsonem, který se vrací do režisérského a scenáristického křesla po 15 letech od Vřískotu 4, celou dobu naznačují, že půjde o něco většího a lákají nás na velké odhalení nového Ghostface. To je však tím největším zklamáním celé podívané.
A je to opravdu škoda, protože Williamson měl s čím pracovat, ale z nějakého důvodu se rozhodl nedoručit nám něco víc uspokojivého. Odkrytí Ghostface je vyvrcholením každého Vřískotu, kdy dochází k vysvětlení celé plánu a vše do sebe začíná skvěle zapadat. Zde je však odhalení neuspokojivé (skoro až zklamáním) a vrahova motivace nejasná, takže celá pointa snímku je tatam.
Zamrzí to ještě víc, když se vezme v potaz, že jinak je snímek velmi kvalitně zpracován a až do závěrečné bitky a zmíněného odtajnění, jde o solidní podívanou. Honičky jsou napínavější než kdy jindy a krvavé řádění Ghostface je zatím tím nejkrvavějším. Za pochvalu stojí i fakt, že většina zabití je skutečně originálních a, zkrátka, zábavných.
Tvůrci také skvělé využívají jednotlivé lokace. A to ať už jde o ikonický vražedný dům praotce všech Ghostfaců Stua Machera, který se objevuje v úvodní zabijačce, školní divadlo Sidneyiny dcery využité pro jeden z nejbrutálnějších útoků nebo její dům, v němž se odehraje napínavá honička na život a na smrt se spoustou chytrých zvratů, všechna místa jsou využita do posledního detailu. Je zkrátka znát, že Williamson a spol. si s vybranými lokacemi opravdu pohráli.
Neve Campbell je zkrátka Sidney Prescott a během 30 let svou roli postupně zdokonalila.Vřískot však odjakživa velkou měrou táhne i jeho obsazení. Neve Campbell je zkrátka Sidney Prescott a během 30 let svou roli postupně zdokonalila. Zde dostává její Sidney novou vrstvu milující matky, která by pro svou dceru klidně položila život, a tak Campbell vkládá do svých emocí opravdu vše, co může. Skvělá je i Isabel May jako Sidneyina mladá dcera Tatum, která je tentokrát také terčem útoku. May ztvárňuje děs a hrůzu v očích své protagonistky naprosto věrohodně a podává jeden z nejsilnějších výkonů celého filmu. Do třetice tu pak je Courteney Cox coby Gale Weathers, která nesmí chybět na scéně a je znát, že Cox svou postavu během oněch zmíněných 30 let zdokonalila stejně jako Campbell a vzájemná chemie Sidney a Gale je tentokrát znát víc než kdy dřív.
Za zmínku také stojí ikonický hudební doprovod, pod kterým je opět podepsán jeho původní autor Marco Beltrami, jenž se vrací po 15leté pauze od Vřískotu 4. Beltrami zase dokazuje, že zkrátka rozumí tomuto krvavému žánrů a ví, jak správně doplnit napínavé hororové scény. Jeho soundtrack navíc nejenže skvěle navozuje atmosféru, ale prostě baví a hravě doplňuje napínavou podívanou.
V závěru je Vřískot 7 poměrně rozporuplnou podívanou. Na jednu stranu jde o filmařsky kvalitně zpracované dílo s napínavými a promyšlenými honičkami, úžasně krvavým zabíjením a, jako vždy, spoustu meta narážek na ikonické horory. Na stranu druhou nás však zklame svým finále a poměrně chabou motivací nového Ghostface, která tentokrát nedává skoro vůbec smysl. A je to škoda, protože od snímku, kterým slavíme 30. výročí série, bychom čekali něco víc (zvlášť poté, co nás proma i samotný film naladí na něco mnohem zajímavějšího a většího). Zkrátka a dobře je sedmé pokračování ikonických slasherů tím slabším, co zatím dokázala série nabídnout.
Kdo sežral tu poslední koblihu?
Tak za tohle těžce zaplatí!
Lidi, já se té koblihy fakt ani nedotkla…
Vřískot 7 / Scream 7
V závěru je Vřískot 7 poměrně rozporuplnou podívanou. Na jednu stranu jde o filmařsky kvalitně zpracované dílo s napínavými a promyšlenými honičkami, úžasně krvavým zabíjením a, jako vždy, spoustu meta narážek na ikonické horory. Na stranu druhou nás však zklame svým finále a poměrně chabou motivací nového Ghostface, která tentokrát nedává skoro vůbec smysl. A je to škoda, protože od snímku, kterým slavíme 30. výročí série, bychom čekali něco víc (zvlášť poté, co nás proma i samotný film naladí na něco mnohem zajímavějšího a většího). Zkrátka a dobře je sedmé pokračování ikonických slasherů tím slabším, co zatím dokázala série nabídnout.
- Hodnocení
