Recenze filmů

Do Říma s láskou / To Rome with Love – recenze


Všechny cesty vedou k Woodymu.

Nedávný snímek Půlnoc v Paříži patřil v poslední době k nejúspěšnějším filmům Woodyho Allena. Dokázal svůj talent správně využít i v nejrománštější metropoli na světě?

Mezi římskými kulisami se odehrávají čtyři různé příběhy spojené tématem lásky. Epizody každé zápletky se mezi sebou pravidelně střídají, na což se dá velmi rychle zvyknout. Jelikož ani jedna „povídka“ nemá zrovna složitý děj, obměna postav a řešeného konfliktu každých pár minut vás nikterak nezmate.

Největší síla všech čtyř příběhů spočívá v hereckém obsazení a humoru. Do svých postav zapadají hlavně Penélope Cruz coby prostitutka Anna, Alessandra Mastronardi jako šťastně provdaná Milly a Jesse Eisenberg (známý díky roli Marka Zuckenberga v Sociální síti) jako mladý architekt Jack. V jednom z příběhů na sebe veškerou pozornost začne strhávat sám Woody Allen, „překvapivě“ v roli neurotického podivína. Humor často není vyloženě geniální, objevují se i vtipy na téma, co může znamenat „práce vleže“, ale díky načasování, kontextu a údernosti nelze jejich jednoduchost zaměňovat za trapnost.

Naopak největší slabinou všech příběhů je poměrně značná předvídatelnost, nejvíc viditelná na událostech kolem úředníčka Leopolda (Roberto Benigni), které jsou navíc křečovitě nereálné, zatímco ostatní tři povídky si s absurdními elementy pouze pohrávají. Slabší je také Jackův příběh, který se vyznačuje rozvláčností a patrně nejmenší vtipností.

Z povídek můžeme čas od času vycítit některá známá témata Woodyho tvorby – láska je mocná, ale těžko zvladatelná, štěstí je těžko dosažitelné a talent je možno objevit na nejméně očekávaných místech. Je to mimořádně lehká, snadno stravitelná forma jeho „intelektuálštiny“. Stejně tak celý film hraje převážně druhou ligu ve srovnání s jeho mnoha staršími komediemi… Přitom je pořád úžasné, když se mu několik triviálních zápletek podařilo roztáhnout na 102 minut a napsat je tak, aby lidem v publiku ta doba připadala sotva jako půlhodinka.
 
 

„Díky moc za Facebook!“

 


 
 

„Světla, kamera, deprese!“


 
 

Jsem nesměly a neléčím se.


 
 

Shrnutí

Hodnocení 75%
Hodnocení čtenářů
0 % dle 0 čtenářů
0


Napsat komentář