Recenze filmů

Smrtelné lži / Arbitrage – recenze


Dokáže být někdo slizoun a přesto se dostat hned ze dvou kaší?

 

Když vedle sebe máte Richarda Gera a Susan Sarandon jako dlouholetý a spokojený manželský pár, na malý moment vám připadá, že Gerův hlavní hrdina Robert Miller je bezproblémový sympatický podnikatel. Nenechte se zmást! Jedná se o pěkného hajzlíka dopouštějícího se poklesků ve firmě i v osobním životě a dlouho to nebude moci před všemi tajit. Podaří se mu to pak alespoň zaretušovat? Bude přiveden ke spravedlnosti, či se chytí za nos a přizná se sám?

Premisa možná zní mnohem zajímavěji, než se podaří filmové skutečnosti zrealizovat. Vzato kolem a kolem, zápletka je nemálo podobná tvorbě, kterou občas můžete vidět v programu České televize se zápletkou ze světa bohatých a bezohledných, kde nakonec musíme přijmout cynická (nebo možná prostě realistická) ponaučení.

Robert od chvíle dějového zvratu nastupuje na cestu, kde je nucen krýt svůj nejnovější malér, mimo jiné i proto, aby zakryl ten předchozí. Celkově promyšlený konflikt a Gere dokáže předvést, jak se jeho hajzlík potí, snad prožívá i menší výčitky svědomí, ale nakonec si především snaží zachránit kůži a nepřichází o svou drzou pózu.

Do svého případu zatahuje i mladého černocha Jimmyho (Nate Parker), jenž je svým sociálním postavením Robertovým opakem a právě tento prvek možná potřeboval trochu podtrhnout. O něco lépe je na tom pak vztah Roberta se svou manželkou Ellen a také dcerou Brooke (Brit Marling). Ztráta iluzí u blízkých a naopak jejich udržování k zachování harmonie dodávají již tak rozkolísanému člověku konflikt, jaký ještě nikdy patrně neřešil a nebyl připraven řešit. Bohužel, s Ellen i Brooke prožije pouze jednu konfliktní scénu.

Aby nepřišel film o svou atmosféru, nechal jednu klíčovou záležitost na závěr nevyřčenou a jakkoliv to někdy pointě pomáhá, zde to přispělo k dalšímu oslabení scénáře, jenž vlastně není vysloveně špatný, ale s méně známými herci by se o něm vědělo mnohem méně.
 
 

„Jsme rodina, protože můj otec vykořisťoval toho tvého.“


 
 

Představitelé zákona bloudí


 
 

„Chceš mít tátu přiznanýho, nebo na svobodě?“


 
 

Shrnutí

Aby nepřišel film o svou atmosféru, nechal jednu klíčovou záležitost na závěr nevyřčenou a jakkoliv to někdy pointě pomáhá, zde to přispělo k dalšímu oslabení scénáře, jenž vlastně není vysloveně špatný, ale s méně známými herci by se o něm vědělo mnohem méně.

Hodnocení 65%
Hodnocení čtenářů
0 % dle 0 čtenářů
0


Napsat komentář