Recenze Střípky ženy: Autentické drama citlivě zobrazuje hluboký žal, na oplátku vyžaduje vnímavého diváka

Rodičům nikdo a nic nenahradí ztracené dítě.

 

Za tímto filmem stojí duo maďarských tvůrců – režisér Kornél Mundruczó a scénáristka Kata Wéber. Už ze samotné hloubky zpracování je patrné, že je inspirován jejich vlastními zkušenostmi, což dělá sledování ještě náročnější. Chtějí tím zároveň prolomit tabu ve společnosti ohledně tohoto tématu.

Martha Weiss a Sean Carson tvoří zamilovaný pár, který se těší na příchod svého prvního potomka. Domácí porod ovšem dopadne tragicky, protože dítě nepřežije. Oba se musí vyrovnat s neuvěřitelným smutkem a návalem různých emocí. Každý z nich má ale úplně jiný způsob, jak to udělat. Zatímco Martha se uzavře do sebe, Sean s její rodinou chce žalovat porodní asistentku.

Tvůrcům se skutečně podařilo věrohodně zpracovat jak náročný porod, tak i sílu emocí ze ztráty dítěte. Někoho může poněkud šokovat už samotná realističnost porodu. Největší zásluhu na tom, že se to všechno povedlo, má britská herečka Vanessa Kirby (ztvárňující Marthu), která po celou dobu předvádí neuvěřitelný výkon. Poměrně dobře se drží i její filmový partner – americký herec Shia LaBeouf, i když může diváka občas uvádět do rozpaků.

Snímek působí ve dvou rovinách – v emocionální a fyzické.Snímek působí ve dvou rovinách – v emocionální a fyzické. Povedlo se mu ukázat slovy nevystižitelné pocity. Jaké to je cítit naprostou prázdnotu a toužit alespoň po chvilkovém rozptýlení. Jak se každý musí sám vypořádat se svým vlastním smutkem, i když ostatní jsou na tom stejně nebo alespoň podobně a chtějí druhého podpořit. Nebo jak je možné vyrovnat se s něčím, když neznáme příčinu či viníka. Jak se naučit žít vedle hlubokého zármutku? Zároveň je ale dáván důraz i na fyzično, konkrétně na porod a poporodní záležitosti, které podtrhují onu duchovní úroveň.

Tomu všemu napomáhá i pohyblivá kamera, ta často zblízka zabírá jednotlivé postavy, zvláště ze strany nebo zezadu. Tím ještě více vyniknout jejich emoce. Zejména při porodu jsou některé scény rozmazané, tudíž přispívají k autentičnosti. Některé záběry jsou naopak dlouhou dobu statické. Doprovodné klavírní skladby navíc navozují příslušnou melancholickou atmosféru.

Velkou roli v tomto snímku hraje také symbolika. Stačí si například všimnout neustálé přítomnosti jablek. Už v Edenu právě jablko představovalo důvod sváru. Ovocné stromy byly odpradávna považovány za symbol plodnosti, života či nesmrtelnosti. Všechny tyto významy zde mají v jistém smyslu své uplatnění. Když pak Marthou úzkostlivě opečovávaná jablečná semínka vyklíčí, je to jasný symbol naděje. Podobně lze vnímat stále se spojující most, ačkoliv protagonisté se od sebe stále více vzdalují. Nebo stačí zaregistrovat uschlé rostliny v bytě či neuklizené nádobí.

Citlivě natočené drama zpracovává vcelku surovým způsobem těžké téma – ztrátu dítěte ihned po porodu. Stojí hlavně na vynikajícím výkonu ústřední herečky, ostatní herci jí zdatně sekundují. Nesnaží se zbytečně utápět v kýčovitém patosu, třebaže k tomu tento námět svádí. Navzdory tomu všemu nedokáže diváka tak úplně vtáhnou do příběhu. Nejvíce si všímá utrpení, aniž by ho více zajímal nějaký příběh. Sice s postavami soucítíme, ale dostatečně se s nimi neztotožníme. Pomalé vyprávění navíc nemusí vyhovovat úplně každému a zřejmě příliš nezaujme ty, kteří se nedokážou do této situace dostatečně vžít.

 

„Já to nezvládnu!“

Střípky ženy

 

„Ty se za mě stydíš, mami. Ale tohle je moje věc, moje tělo.“

Střípky ženy

 

„Záleží jenom na naší rodině.“

Střípky ženy

 

75%

Střípky ženy / Pieces of a Woman

Citlivě natočené drama zpracovává vcelku surovým způsobem těžké téma – ztrátu dítěte ihned po porodu. Stojí hlavně na vynikajícím výkonu ústřední herečky, ostatní herci jí zdatně sekundují. Nesnaží se zbytečně utápět v kýčovitém patosu, třebaže k tomu tento námět svádí. Navzdory tomu všemu nedokáže diváka tak úplně vtáhnou do příběhu. Nejvíce si všímá utrpení, aniž by ho více zajímal nějaký příběh. Sice s postavami soucítíme, ale dostatečně se s nimi neztotožníme. Pomalé vyprávění navíc nemusí vyhovovat úplně každému a zřejmě příliš nezaujme ty, kteří se nedokážou do této situace dostatečně vžít.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací