Hříšníci nechtějí váš popcorn – chtějí vaši duši.
Pod žhavým mississippským sluncem nás čeká syrová a strhující podívaná zrozená z kostí americké minulosti. Není to film, který se k nám plíží po špičkách a nesměle čeká u vchodu, ale vykopne ty zatracené dveře z pantů a vtáhne k nám bluesové přízraky, prohibiční gangstery a nemrtvé kolonizátory, a my už se třeseme pod tíhou našich hříchů. Ryan Coogler ve své režii nechce jen vyprávět příběh, on nás vláčí krví, potem, historií a hudbou, která otřásá duší.
Hříšníci jsou žánrovým koktejlem s rafinovaností Molotova. Ano, je to jižanský gotický upírský akční thriller, ale také bluesová elegie za pronásledované a štvané, za lidi, jejichž hudba se zrodila z bolesti a často byla jejich jedinou radostí, hluboce propojující komunitu. Příběhem provází Smoke a Stack, dvojčata, která hraje Michael B. Jordan s doutnající drzostí. Bratři se vracejí do Mississippi z Chicaga v době prohibice. Zoceleni světem se vracejí domů s chlastem, jizvami a snem: otevřít místo, kde by pracující mohli tančit, pít a zapomenout, byť jen na jednu noc, na tíhu života v Americe. Ale sny v takových příbězích netrvají dlouho. Ne, když se na okraji města potuluje upír s irským přízvukem a krví podlitýma očima. Remmick (Jack O’Connell) slyší něco jedinečného – hlas, kytaru, píseň -, co slibuje skulinu v samotné smrti. A ten hlas patří Sammiemu (Miles Caton), bratranci dvojčat, hudebnímu zázraku, jehož blues je víc než jen pohlazením po duši.
První polovina se odehrává jako báseň o životě černošského jihu: bavlníková pole pod apokalyptickými mračny, cinkot lahví za barem, smích ozývající se jako modlitba. Druhá polovina? Nezřízený chaos. Drásavý, nádherný, a nesmírně zábavný. I přes Jordanovu dvojroli je to nováček Miles Caton, kdo si krade film pro sebe. Jeho Sammie je stará duše v mladém těle, avatar všeho, co chce tento film říct o hudbě jako formě léčby a komunikace. Když hraje a zpívá, není to jen dobrý film – je to duchovní akupunktura. Cítíte se srovnaní, osloveni něčím, co není úplně z tohoto světa.
Coogler a kameramanka Autumn Durald Arkapaw vykreslují Jih odstíny tabáku, rzi a hluboké lítosti.Atmosféra filmu je triumfální. Coogler a kameramanka Autumn Durald Arkapaw vykreslují Jih odstíny tabáku, rzi a hluboké lítosti. Bavlníková pole se stávají hřbitovem nevyřčeného, podnik bratrů katedrálou vzpoury. Každý záběr dýchá. Každá kapka krve se třpytí vyprávěním. Upíři nejsou uhlazení aristokraté, jsou zemití, pokroucení, jako mýty, kterým narostly zuby. Jejich grotesknost neslouží jen k nahánění strachu, ale je symbolická. Nejsou to jen příšery, jsou to metafory věčné snahy konzumovat černošskou kreativitu a zároveň ničit její zdroj.
Dokonce i uprostřed masakru se najde místo pro humor, a proč ne? Ve světě, který se vás neustále snaží zabít, je někdy to nejzábavnější, co můžete udělat, přežít. Přechod od meditativního budování ke zběsilé krvavé lázni může působit náhle, jako by se dva filmy srazily a nikdo nezavolal střihače. Závěrečné obléhání je napínavé, ale v některých momentech hraničí s nesoudržností. A témata – milostné vzpomínky, svoboda, trauma, duchovní vyhnanství – jsou tak hustě navrstvená, že jsme občas zavaleni brilantností, ale už ji nedokážeme vnímat. Ovšem za zvuků hudby Ludwiga Göranssona jsme schopni odpustit cokoliv.
Hříšníci jsou pro ty, kteří věří, že umění by mělo něco říkat a možná i křičet. Je pro milovníky příběhů zašpiněných potem a smutkem. Je pro ty, kteří vědí, že hudba není jen zvuk. Tohle není film pro slabé povahy ani pro chronicky netrpělivé. Ale pro správné publikum jsou Hříšníci něčím blízkým posvátnu. Upírský film, který vám nejen pije krev – on vám do žil vlévá smysl. Chvalozpěv, výkřik hrůzy, kázání, lekce dějepisu, slastné sténání. Tahle podívaná může být vším.
Ženy na muzikanty prostě letí…
Na večírek chtějí i nezvaní hosté, a problém není v tom, že nejsou plnoletí…
Film vypráví o síle hudby.
Hříšníci / Sinners
Hříšníci jsou pro ty, kteří věří, že umění by mělo něco říkat a možná i křičet. Je pro milovníky příběhů zašpiněných potem a smutkem. Je pro ty, kteří vědí, že hudba není jen zvuk. Tohle není film pro slabé povahy ani pro chronicky netrpělivé. Ale pro správné publikum jsou Hříšníci něčím blízkým posvátnu. Upírský film, který vám nejen pije krev - on vám do žil vlévá smysl. Chvalozpěv, výkřik hrůzy, kázání, lekce dějepisu, slastné sténání. Tahle podívaná může být vším.
- Hodnocení
