Zbožňuji pohádky, ale zároveň mne z profesionálního hlediska štvou. Předpokládá se, že příběhy pro naše nejmenší mají plné právo na stereotypní hrdiny, jednoduchý střet dobra se zlem a předvídatelné konce. Uznávám, komiksy a filmy natočené podle nich jsou na tom podobně, ale přicházejí s pestřejšími hrdiny i záporáky. Dokonce s jejich předvídatelností to není tak jisté. Lze ovšem najít něco nového v putování malé Sonji (Vilde Zeiner), která má zachránit norskou princeznu Zlatovlásku?
Podstatou Cesty za Vánoční hvězdou je nesmírně tradiční zápletka, z níž cítíme poutavé rodičovské vyprávění. Zřejmě právě to má za následek obrovskou popularitu původní divadelní hry od Sverre Brandta z roku 1924. V pořadí již druhé filmové verzi se nadá upřít pěkná výprava a romantická atmosféra vyplývající částečně z místa natáčení – českého hradu Pernštejn.
Pro děti to bude příjemná podívaná.Na druhou stranu je to všechno možná až moc vypulírované (až na loupežnickou chatku) a člověku dojde, že se nedívá na skutečnost dlouho předtím, než se na scéně objeví zlá čarodějnice (Agnes Kittelsen). Pro děti to ovšem bude příjemná podívaná a právě jim nebude nijak vadit uspávací dialog a naivita celé situace.
Jako sláma z bot čouhá na Soniině výpravě záliba lidové tvorby v sériích volně propojených epizodních zastávek, jelikož dívenku musí nasměrovat hned několik pomocníků. I když ji někteří z nich trochu vystraší, nenajdeme tu nic, co by narušovalo sváteční pohodu. Vždyť cílem výpravy je sám Otec Vánoc (Knut Walle). Dospělí by určitě ocenili, kdyby byla hlavní hrdinka někdy v nebezpečí, a tomu se prostě nedá věřit, když ji pronásleduje směšný hrabě (Stig Werner Moe) žijící pod pantoflem čarodějnice. Právě Kittelsen je snad nejimpresivnější figurou, nejen díky svému výstřihu. Ona i její filmová dcera (Sofie Asplin) vnášejí do snímku potřebné napětí a temnotu. Bohužel, při konání zla si také nemohou dovolit větší úspěchy.
Nehledejte tedy v Cestě skutečný konflikt, spíš vánoční pohlazení a ujištění o neumírající naději.
„Slib mi méďo, že ten chleba nebude jen předkrm.“
Lidé mu píšou, jen když něco chtějí.
Koule říká, že alimenty od hraběte dorazí, jakmile se král vzdá trůnu.
Nehledejte tedy v Cestě skutečný konflikt, spíš vánoční pohlazení a ujištění o neumírající naději.