Recenze Tetris: Těžko uvěřit, že přetahování o licenci ke hře je tak vymazlená a zábavná podívaná

Za jednou videohrou se skrývá neuvěřitelný příběh.

Film se inspiruje skutečnými událostmi, které se odehrály na konci 80. let 20. století. Počítačový inženýr Alexej Pažitnov tehdy přišel s naprosto přelomovou hrou s názvem Tetris. Jakmile se dostala za hranice Sovětského svazu, začaly o ni mít zájem všechny herní společnosti na světě. Jednu z nich zastupoval nizozemský podnikatel Henk Rogers, který riskoval téměř vše, aby získal práva na její distribuci.

Námět na první dobrou možná nezní tak úplně zajímavě. Vždy ovšem záleží na způsobu zpracování, který se v tomto případě skutečně povedl. Za to mohou diváci poděkovat především scenáristovi Noahu Pinkovi a režisérovi Jonu S. Bairdovi. Ne všechny události jsou historicky přesné, ale protože je to taková jízda, tvůrcům se to poměrně snadno odpouští.

V hlavní roli září Taron Egerton, který překvapí tím, že s přehledem zvládá i takhle náročnou roli. Někomu může vadit, že se jedná o velšského herce, zatímco skutečný Henk Rogers má indonéský původ. Na příběh to nicméně vliv nemá, zvlášť když podává tak přesvědčivý výkon. Na druhou stranu Alexeje Pažitnova hraje ruský herec Nikita Jefremov, takže je potom celkem zvláštní, že tvůrci nepostupovali stejně i u ústřední postavy.

Snímku se neskutečně dobře daří nastínit tísnivou atmosféru totality v tehdejším Sovětském svazu. Lidé v něm žili ve strachu, že pokud udělají něco, co se režimu nebude líbit, budou za to tvrdě pykat. Tajná služba KGB neustále sledovala všechny potencionální hrozby, takže se nedalo nikomu věřit. To je něco, s čím se český divák bohužel dokáže ztotožnit. Působí to ještě výrazněji kvůli tomu, že Henk Rogers nemá o ničem z toho ani tušení, protože je zvyklý fungovat v úplně jiném prostředí.

Některé scény jsou příznačně proložené starou herní grafikou, což potěší každého příznivce klasických videoher.Další věcí, kterou je potřeba vyzdvihnout, je vizuální stránka. Některé scény jsou příznačně proložené starou herní grafikou, což potěší každého příznivce klasických videoher. Reálná automobilová honička se například rázem promění v jedoucí autíčko s několika málo pixely, které se musí na silnici vyhýbat překážkám. Herní slang se objevuje i v replikách jednotlivých postav. Třeba když Henk Rogers říká, že potřebuje muchomůrku k tomu, aby zůstal naživu, čímž se odkazuje na legendárního Super Maria.

Neméně povedenou součástí je také doprovodná hudba. Divák uslyší hned několik dobových pecek. Například píseň Holding Out For a Hero od Bonnie Tyler, která zazní v japonské i ruské verzi. Nechybí ani The Final Countdown od švédské rockové kapely Europe nebo Opportunities (Let’s Make Lots of Money) od britské skupiny Pet Shop Boys.

Film Tetris se inspiruje skutečnými událostmi o tom, jak se jedna z nejprodávanějších her všech dob dostala ke konci 80. let ze Sovětského svazu do celého světa. Tvůrci si dali velmi záležet na tom, aby námětu odpovídala i forma zpracování. Obzvlášť působivé je použití 8bitových vizuálních prvků, herního slangu a dobové hudby. Taková hravost se příliš často nevidí a vhodně dotváří celkový obraz. Až děsivě realisticky je nastíněna deprimující atmosféra totalitního režimu. Nicméně dílo vzniklo v koprodukci USA a Velké Británie, takže je až vtipně předvídatelné, že Sovětský svaz vykreslí v těch nejhorších barvách. I když možná nejsou všechny historické reálie tak úplně přesné, snadno tento drobný nedostatek přehlédnete. Snímky, které zvládnou takhle skvěle odvyprávět příběh, mít svižné tempo a zároveň chytnou diváka za srdce, se v současnosti jen tak nevidí.

I v té nejtužší totalitě vždy existuje nějaký underground.

„Potřebuju muchomůrku k tomu, abych zůstal naživu.“

Když má člověk geniální mysl, stačí mu k vytvoření super hry jeden starý počítač.

90%

Tetris

Film Tetris se inspiruje skutečnými událostmi o tom, jak se jedna z nejprodávanějších her všech dob dostala ke konci 80. let ze Sovětského svazu do celého světa. Tvůrci si dali velmi záležet na tom, aby námětu odpovídala i forma zpracování. Obzvlášť působivé je použití 8bitových vizuálních prvků, herního slangu a dobové hudby. Taková hravost se příliš často nevidí a vhodně dotváří celkový obraz. Až děsivě realisticky je nastíněna deprimující atmosféra totalitního režimu. Nicméně dílo vzniklo v koprodukci USA a Velké Británie, takže je až vtipně předvídatelné, že Sovětský svaz vykreslí v těch nejhorších barvách. I když možná nejsou všechny historické reálie tak úplně přesné, snadno tento drobný nedostatek přehlédnete. Snímky, které zvládnou takhle skvěle odvyprávět příběh, mít svižné tempo a zároveň chytnou diváka za srdce, se v současnosti jen tak nevidí.

• Hodnocení