Recenze Těžký rok: Komedie osvědčeného dua je velmi povedená, ale filmy Nedotknutelní a Výjimeční nepřekoná

Když štěstí stávkuje.

Francouzské duo tvůrců Olivier Nakache a Eric Toledano přišlo s dalším komediálně-poučným kouskem. Do srdcí diváků se nesmazatelně zapsali životopisným dramatem Nedotknutelní, za který získali řadu ocenění. Velmi působivý byl také jejich snímek s názvem Výjimeční. Teď má v Česku po téměř pěti letech premiéru jejich komedie Těžký rok.

Albert a Bruno se seznámí úplnou náhodou, ale spojuje je stejná věc – oba jsou neuvěřitelně zadlužení. V důsledku toho je opustily jejich partnerky a nemají kde bydlet. Kvůli jídlu a pití zdarma se nechají zlákat na setkání aktivistické skupiny, kterou vede svérázná dívka přezdívaná Kaktus. I když si v ní nejdřív chtějí jen nekale přivydělat, postupně získávají zpátky ztracenou energii do života.

Jak už to bývá ve filmech těchto tvůrců zvykem, součástí příběhu je také hlubší poselství.Jak už to bývá ve filmech těchto tvůrců zvykem, součástí příběhu je také hlubší poselství. Upozorňuje se na témata, která nejsou pro běžného diváka úplně sexy. Ať už jde o konzumerismus ve společnosti, ochranu klimatu, nebo dluhovou spirálu.

Zásluhu na tom má hlavně všudypřítomný humor. Nejčastěji se dávají do kontrastu rozdílné životní styly ústřední dvojice a členů aktivistické skupiny. Zatímco například Bruno nemá v domě vůbec nic, protože mu všechno zabavili exekutoři, Kaktus žije ve skoro prázdném bytě kvůli svému minimalistickému přesvědčení. Když aktivisté chtějí získat majetek pro dobročinné účely, Albert vidí příležitost pro vlastní obohacení.

I když se Albert a Bruno původně přidali ke skupině ze sobeckých důvodů, postupně začínají vnímat i její další rozměry. Kromě ochrany životního prostředí je to třeba také pocit, že člověk někam patří. Současně si však tvůrci dělají nepřímo legraci i ze způsobu života aktivistů. Například si utahují z jejich přezdívek – ať už je to Kaktus, Quinoa, Siréna, nebo Antilopa.

Ústřední role ztvárňuje trio herců, konkrétně Pio Marmaï jako Albert, Jonathan Cohen neboli Bruno a Noémie Merlant je Kaktus. Jejich předností je, že jim to společně dobře funguje a působí velmi přirozeně. Řada komických scén přitom vychází z jejich pohybů a grimas.

Jednou z mála výtek může být, že je příběh celkem předvídatelný. Ani blížící se zvrat v podobě usvědčení Alberta není nečekaný. Některé pasáže jsou navíc velmi pozvolné a chtěly by buď zkrátit, nebo zrychlit. Některé dějové linky pak vyzní tak nějak do ztracena. Například vedoucí kurzu finanční gramotnosti by si určitě zasloužil další dovysvětlení.

Větší pozornost by se mohla věnovat vztahům mezi jednotlivými postavami. Ačkoliv se sbližují, vlastně moc nedává smysl, proč přesně k tomu dochází. Tím pádem chybí větší emoční aspekt, díky kterému by se člověk mohl s hrdiny lépe identifikovat. V tomto případě se nejvíc sází na humorné situace.

Specifické jsou dlouhé pasáže, během kterých se nemluví, ale hraje hudba. Tímto způsobem se dokresluje mnoho scén. Nejpůsobivější je hned ta úvodní, během které se lidi při akci Black Friday perou o zboží v obchodě. V podobném duchu se nesou také nejrůznější protestní akce, které aktivistická skupina pořádá.

Komedie Těžký rok je dalším dílem od osvědčeného francouzského dua Oliviera Nakacheho a Erica Toledana. Jak je v jejich filmech obvyklé, odlehčenou formou se přibližuje nějaká problematika, tentokrát je to ochrana planety. Nicméně se to děje tak nenásilně, že to neodradí ani lidi, kteří nejsou zrovna nadšenými aktivisty. Většina komiky vychází ze střetu dvou odlišných světů. Na jedné straně jsou beznadějní dlužníci a na druhé idealističtí aktivisté. Vytknout by se dalo to, že je děj občas trochu těžkopádný a chování některých postav není úplně logické. Tvůrci diváky nejen pobaví, ale ještě jim předají hlubší poselství. I když se jedná o velmi povedený počin, nedosáhne na vysokou laťku, kterou nastavily snímky Nedotknutelní a Výjimeční.

„Chceš se k nám taky přidat do hromadného objetí?“

„Už nikdy se odsud nehneme!“

„Zatancujeme si valčík?“