No (2012)

No
, , , , ,
Režie:
Premiéra v ČR: ()

Synopse:
Jak se dělá reklamní kampaň na pravdu a lásku?

Gael García Bernal (Amorres Perros, Špatná výchova) v hlavní roli filmu o síle moderního marketingu v politických kampaních.

Píše se rok 1988 a René se vrací ze stáže v USA, kde se učil, jak dobře prodat coca colu, a hned se zapojuje do dění v rodném Chile. Povede totiž kampaň demokratických stran proti stárnoucímu despotickému generálovi.

Snímek nominovaný na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film je lehkým, místy až groteskním pohledem na osmdesátá léta a především na to, že pravda je sice jenom jedna, ale abychom ji dokázali prodat, nesmíme jí lidem říkat úplně celou.


Recenze:
Vizuální zpracování odpovídající konci 80. let nijak nesnižuje zážitek z děje a pozorování právě tohoto vývoje. Zjištění, že ke svržení diktátora pomáhal laciný populismus reklam budí úšklebky, ovšem jejich principy objektivně fungují a vzhledem k poměru hlasů, v jakém byl Pinochet nakonec odvolán, bylo zapotřebí každé síly k přesvědčení občanů. Scénář filmu vychází z nerealizované divadelní hry Antonia Skármety a můžeme být vděční za posun ve zpracování. Venkovní davové scény sice celek moc nevylepší, detail chilského města a krajiny ze zjevných důvodů posílil autenticitu světa kolem postav. Hrdinové jako takoví jsou naneštěstí katastrofálně nevýrazní. Až na Saavedru si vystačíte s jejich zařazením pod “No“, nebo „Sí“.

(photo&video: )

Video



Galerie


Související Články

Další článek

Nejnovější

Vítej zpět!

Login to your account below

Retrieve your password

Please enter your username or email address to reset your password.

Add New Playlist