Recenze Láska na druhý pohled: Možná se do filmu zamilujete už napoprvé

Co kdybyste museli znovu sbalit svou drahou polovičku, která by si na vás vůbec nepamatovala?
 
 
Romantické komedie bývají „na jedno brdo“, záleží jen na tom, jak klikaté a překvapivé cestičky vedoucí k happy endu dokáže scénárista vymyslet, jak nás u toho pobaví, dojme, a jak zafunguje chemie mezi ústřední dvojicí. A tady do sebe spousta prvků příjemně zapadá. Tenhle snímek si zahrává s nápadem alternativní reality, díky čemuž nám ukáže, jak někdy příliš spoléháme na to, že svého partnera známe, a jak moc může ta správná osoba v životě ovlivnit jeho směr.

Mladý Raphael (François Civil) je snílek, který žije ve vlastní hlavě dobrodružstvími svého hrdiny Zoltana, o kterém píše knihu. Na střední škole potkává svou osudovou ženu Olivii (Joséphine Japy), a to ještě ani neví, jak moc je osudová. Od té chvíle jsou nerozluční a prožijí mnoho šťastných let. Olivia inspiruje Raphaela při tvorbě natolik, že se z něj stane hvězdný spisovatel, její hudební kariéra ale vedla do slepé uličky, protože podpora od partnera jí naopak chyběla.

A časem přijde to, co se stává spoustě párů.A časem přijde to, co se stává spoustě párů: přestanou spolu mluvit, brát na sebe ohledy a odcizí se. Vinu za to nese hlavně Raphael, který asi víc, než manželku miluje svou kariéru, popularitu a obdiv ostatních. Olivia zatím sedí sama doma a jediný talent, který může využít, je vytváření usmívajících se obličejů z jídla. A ani ten už nikdo neocení. Rozhodne se tedy odejít a tím odstartuje řetězec podivných událostí. Po některých rozchodech mají lidé pocit, že jejich život skončil, a ten Raphaelův opravdu skončí, alespoň tedy tak, jak ho znal. Druhý den se totiž probudí v nějakém paralelním vesmíru a postupně zjišťuje, že bez setkání s Olivií proběhlo posledních deset let úplně jinak a z něj se stal trapný ubožák…

Nepoznává sám sebe. Žádnou knihu nikdy nenapsal, prohání každou sukni a místo stálého vztahu tvoří nerozlučnou dvojici s kamarádem Felixem (Benjamin Lavernhe). Oba jsou bezvýznamní učitelé a smysl života vidí v ping pongu. A pak potká Olivii. Jí se naopak bez něj dařilo skvěle: je slavnou, obletovanou pianistkou. Místo šedivé myšky, která byla zklamaná sama sebou a jen se ukrývala ve stínu manžela (ne náhodou se její postava v Raphaelových knihách jmenovala Shadow), je z ní opravdu krásná žena překypující sebedůvěrou, ale stále skromná a milá. Raphael si vezme do hlavy, že pokud se do něj Olivia znovu zamiluje, probudí se zase zpět ve své realitě. A tak začne bojovat o srdce své ženy. Ona je ale někdo jiný a krom toho má jiného přítele. Raphaela tedy čeká opravdová výzva…

Snímek sází na sympatické postavy, které jsou proměnlivé. Raphael se z mladého snílka stává sebevědomou hvězdou, poté spadne na dno, když ztratí celý svůj život, a snaží se adaptovat v novém světě a získat srdce ženy, která je dost jiná, než jakou ji znal. Nejvíc zábavy nám přinese jeho úžas nad tím, jaký exot se z něj v alternativním světě stal, a jeho špičkování s Felixem. Olivia je správná osudová žena, zajímavá, krásná, ale s dobrým srdcem. Hluboké poselství o lásce čekat nemusíme, ale v závěru přesto dokáže překvapit nesobecké gesto pro dobro toho druhého. Pro šťastný vztah je totiž vždy třeba něco obětovat a někdy jsme to my sami…

Příběh o samolibém spisovateli, který je potrestán tím, že se jednou probudí v jiné realitě, kde nemá ani svou lásku, ani kariéru, a musí svůj život znovu vybudovat. Sice vám to nepřinese úplné záchvaty smíchu, přehnané šaškárny se tu neobjevují, ale zábavné to je. A především jde o romantiku. Snímek Huga Gélina ale mohl mít o pár minut méně, protože rozvláčné tempo už začne v druhé polovině unavovat, a nelze zahnat dojem, že se tu skrývalo mnohem víc potenciálu.
 

Já mám tetování? Co jsem to za pitomce?

Tu pravou nemusíte balit na drahé auto, stačí kolo.

Ale čí kariéra je důležitější?