Ať žije svoboda! (2013)

Film


Režie:


Premiéra v ČR: 13. 3. 2014 ()



Oficiální synopse:
„Cestou k úspěchu může být někdy i šílenství”

Snímek, který byl v Itálii poprvé uveden na svátek svatého Valentina, přináší svému tvůrci – režisérovi a zároveň scénáristovi Roberto Andò – jeden úspěch za druhým. Nejen, že ho Italský syndikát novinářů ocenil prestižním vyznamenáním Stříbrná stuha pro Nejlepší scénář, ale také mu přiřkl Zvláštní stříbrnou stuhu pro Nejlepšího herce v hlavní roli (Toni Servillo). Cena David di Donatello pro Nejlepší scénář a Nejlepšího herce ve vedlejší roli, či nominace na Zlaté glóby nebo na Křišťálový glóbus z MFF Karlovy Vary jen potvrzují nezvratné přednosti italského tvůrce a jeho filmu. Mistrně vykreslená politická scéna současné Itálie jde ruku v ruce se strhujícím hereckým výkonem Toniho Servilla, který v dvojroli předního politika a jeho bratra nedá divákům vydechnout až do závěrečných titulků a ani po odchodu z kina neopustí jejich mysl.

Enrico Olivieri, předseda nejsilnější politické strany, je na pokraji krize. Preference jeho strany stále klesají a volby se nezadržitelně blíží. Jedné noci však Olivieri zmizí. Ve společenských a stranických kruzích se rychle šíří fámy a dohady a šedá eminence, Andrea Bottini, usilovně přemýšlí, jak situaci zachránit. V jeho hlavě se tak zrodí šílený a hazardní plán – podsunout veřejnosti Olivieriho bratra – dvojče. Důvtipný filozof, který trpí bipolární depresí, je však pravým opakem svého bratra. Poetické a srozumitelné vyjadřování, žoviální přístup k lidem a rozesmátá tvář jsou klíčem ke strmému vzestupu preferencí strany. Nebývalý obdiv a popularitu politika však kdosi ze zákulisí sleduje a vyčkává…
(photo&video: )

Galerie

Galerie:
(photo&video: )

Video

Trailer:

(photo&video: )

Recenze

Recenze:

Ve skutečnosti to sice vypadá všelijak, ovšem pro potřeby příběhu tak vznikne mocná vize. Ostatně, Giovanni se s pomocí své rétoriky postaral čistě o vynikající PR strany před volbami. Pokud jde o budoucí praktické činy, o jejich uskutečnění se můžeme poddávat stejným pochybám, jaké vládnou na konci filmu o něčem úplně jiném. Mimochodem, někdo by nemusel být spokojen s matoucím závěrem, ale i tak se mu nebude chtít reptat proti uměleckému záměru.


(photo&video: )

Články k filmu

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací