Recenze Sebevražedný oddíl: Gunnův vstup do světa DC představuje bizár za bizárem, který ale překvapivě baví

Pokus č. 2 je tu.

Po ne příliš zdařeném stejnojmenném snímku z roku 2016, který od fanoušků i kritiků sklidil rozpačité a převážně negativní reakce, je tu druhý Sebevražedný oddíl. DC se zde pokouší o nový svěží start, což se převážně podařilo. Sebevražedný oddíl, který je částečně pokračováním a částečně rebootem předchozího Sebevražedného oddílu (proto stejný název), představuje vskutku záživnou podívanou, která se však asi opět nebude zamlouvat úplně každému. Na někoho by tu totiž mohlo být příliš moc toho bizarního a podivného, jiní si to ale zamilují.

Režisér a scenárista James Gunn totiž, v zájmu přinést divákům něco neotřelého, zabrouzdal do těch největších obskurností, co komiksy DC mohly nabídnout. A fanoušci tohle ocení. I díky tomuto aspektu tak Gunn představuje hutný a záživný příběh, který zkrátka nenudí. Navrch je také koherentní, a přes svou výstřednost dává po většinu času smysl.

V jádru celého dění je opět onen nechvalně známý Sebevražedný oddíl, tentokráte složený z čerstvých nových tváří (až na pár čestných výjimek). Amanda Waller opět dala dohromady tým těch nejhorších padouchů, aby zastavili ještě většího padoucha (premisa, která je stále stejně padlá na hlavu, ale to není chyba scénáře, nýbrž samotných komiksů). Tato nesourodá skupinka kriminálníků, tentokráte složena například z nájemného vraha, dívky komandující krysy nebo doslova žraloka a dalších, se musí naučit společně pracovat a na své misi odkrýt to dobré v sobě.

Toliko stačí k samotnému ději bez vyzrazení spoilerů. A těch je tady spousta, neboť Gunn již od samého počátku představuje spoustu nečekaných zvratů a twistů, kterými oživuje celou podívanou. Divák je tak většinu času v napětí, neboť nikdy není jisté, kdo teatrálně zemře, a kdo přežije tenhle masakr.

A z tohoto hlediska je nutné podotknout, že se zde najde opravdu dost krvavých a explicitních scén i s pár obnaženými momenty. Nejde sice o nic extrémního, a většina toho je podána s nadsázkou a v neseriózním duchu, ale i tak se Gunn a spol. nestranní dospělému obsahu a v tomto ohledu představují vyspělou komiksovku. Sebevražedný oddíl je totiž především humoristickou satirou, která se nebere příliš vážně, což mu nesmírně sedí.

Gunn zde dokázal, že přehnaná upjatost a vážnost zkrátka není to pravé ořechové.Gunn zde dokázal, že přehnaná upjatost a vážnost zkrátka není to pravé ořechové pro tento žánr, a že odlehčenější přístup se k němu hodí mnohem více. A nejde o nějak laciný humor, ve většině případů komediální momenty uspívají přesně tak, jak by měly, Gunn zkrátka ví, co dělá. Stejně, jako to věděl, když vybíral ony obskurní prvky příběhu (např. mluvící žralok, nervní lasička, postava s oddělujícími se částmi těla, muž plivající puntíky nebo obří hvězdice atp.), které k Sebevražednému oddílu tak nějak sedí. Navíc je Gunn používá s mírou a přehnaně na ně netlačí, takže to v závěru vyznívá tak nějak přirozeně.

K tomu se vážou i jednotlivé postavy a jejich představitelé. A že jich je zde opravdu dost. Za jednoho z protagonistů lze považovat Bloodsporta, kterého zde ztvárnil Idris Elba. Ten podává kvalitní výkon a přenáší své charisma na svou roli, kterou si osvojuje. Jink k jeho jangu je pak John Cena v roli Peacemakera, který je díky jeho přednesu zábavnou a velmi dobře zapamatovatelnou postavou (což je dobře, neboť bude mít i svůj vlastní sólo seriál na HBO Max). Nejvýraznější je pak portugalská herečka Daniela Melchior, jejíž postavu Ratcatcher 2 si zamiluje kdekdo. Za zmínku stojí i David Dastmalchian, který je naprosto přesvědčivý jako Polka-Dot Man.

Objevuje se tu pak také samozřejmě i Margot Robbie, která se navrací jako Harley Quinn a představuje tu zatím svou nejsilnější a nejzajímavější verzi této postavy. Zmíněného mluvícího žraloka jménem Nanaue či King Shark pak namluvil Sylvester Stallone, na tomto je něco nesmírně bizarního, ale zároveň zábavného a je znát, že Stallone se ve své roli vyžil. V neposlední řadě by se neměl opomenout ani Peter Capaldi jako Thinker, také poměrně podivná postava (ostatně jako většina zde), který svou přítomnosti dominuje ve většině scén, v nichž se objeví. V dalších rolích se zde pak představí Joel Kinnaman, Viola Davis, Nathan Fillion, Michael Rooker, Pete Davidson, Flula Borg, Jai Courtney či Sean Gunn.

Velmi výrazné jsou pak i povedené vizuální efekty. To je znát zejména pak u postavy King Sharka, který je zcela CGI, ale působí velmi věrohodně. Spoustu CGI pak najdeme i v bojových scénách, které jsou občas trochu chaotické, ale počítačové efekty jsou většinou odvedeny precizně a kvalitně. Navíc se snímek odklání od oněch křiklavých vizuálů a používá trochu umírněnější, ale přesto dost výrazné titulky a přechody mezi scénami.

K podobnému zklidnění došlo i ze strany hudebního doprovodu, který pro snímek složil John Murphy. Jeho skladby dobře dotváří celkovou atmosféru. Kromě toho se tu opět vyskytují i četné pop písně jako třeba úvodní Folsom Prison Blues Johnnyho Cashe. Tentokráte však tento soundtrack působí méně agresivně a není tak přehnaný jako u předchozího Sebevražedného oddílu.

V závěru je nový Sebevražedný oddíl výrazným vylepšení od předchozího stejnojmenného filmu. Gunnova režie a scenáristika zaměřená na bizarnosti a satiru tomuto typu komiksovky zkrátka sedla. Náladou jde zkrátka o absurdní akční komedii, která nestranní podivností a nebere se přílišně vážně, zároveň však i přes tento značný chaos nabízí koherentní příběh, který dává smysl. Velkým plusem jsou i výrazné postavy, z nichž každé se dostává dostatek prostoru. Dohromady zkrátka Gunn vytvořil jednu z kvalitnějších DC-ovek, která si najde své příznivce.

 

 

Honem, dáme závod, kdo tam bude dřív!

Sebevražedný oddíl
(Foto: Warner Bros. Pictures)

 

Mňam, sváča!

Sebevražedný oddíl
(Foto: Warner Bros. Pictures)

 

Už tam budem?

Sebevražedný oddíl
(Foto: Warner Bros. Pictures)
80%

Sebevražedný oddíl / The Suicide Squad

V závěru je nový Sebevražedný oddíl výrazným vylepšení od předchozího stejnojmenného filmu. Gunnova režie a scenáristika zaměřená na bizarnosti a satiru tomuto typu komiksovky zkrátka sedla. Náladou jde zkrátka o absurdní akční komedii, která nestranní podivností a nebere se přílišně vážně, zároveň však i přes tento značný chaos nabízí koherentní příběh, který dává smysl. Velkým plusem jsou i výrazné postavy, z nichž každé se dostává dostatek prostoru. Dohromady zkrátka Gunn vytvořil jednu z kvalitnějších DC-ovek, která si najde své příznivce.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací