Recenze Úsvit: Dobový snímek s krásným vizuálem a temným příběhem

„Lepší svět není pro každého.“

Výpravné detektivní drama nás zavede do Československa 30. let. Z městečka Svit se má stát další Zlín, moderní průmyslové město. Sledujeme manželské štěstí mladého ředitele Aloise (Miloslav König) a jeho ženy Heleny (Eliška Křenková), kteří nejen že budují novou komunitu kolem továrny uprostřed Tater, ale také zakládají rodinu. Atmosféra ale rychle potemní, když je v areálu nalezena mrtvolka novorozence, a jako by už to nebylo dost hrozné, dítě je “monstrum”. Má ženské i mužské pohlavní orgány. Nastražil ho někdo, aby tu lidé už nechtěli pracovat? Nebo se tu narodilo? Má továrna nějaký vliv na vývoj plodu? 

Jak odkrývá tajemství, dozvídá se toho také víc o sobě a svých nejbližších. Víc, než kdy sama chtěla.Klepy se šíří rychlostí blesku a událost přijede prozkoumat tajná policie. V ně nevkládá Helena příliš důvěry a pouští se do svého vlastního vyšetřování. Má kontakty, znalosti medicíny i selský rozum. Nespokojí se s uzavřením případu jen naoko. Jenže nevystavuje se tím nebezpečí? Jak odkrývá tajemství, dozvídá se toho také víc o sobě a svých nejbližších. Víc, než kdy sama chtěla.

Kulisy Svitu si vyžádaly notnou dávku financí i kreativity a kombinovaly se počítačové triky s modely, dekoracemi a reálnými záběry. Snímek vypadá krásně téměř pořád, dýchá z něj nostalgie, obdivujeme krajinu i interiéry, auta, kostýmy a účesy. Tomu kontrastuje naprosto moderní mluva, nepřirozeně moderní názory a občas i chování postav, což nás často nepříjemně vytrhne z plynutí snímku a kazí dojem. 

Úšklebky a sarkastické poznámky, tak typické pro role Elišky Křenkové, si užijeme i tady. Její Helena je emancipovaná a vzdělaná žena v době, kdy se to ještě neslušelo, a zastává se práv těch, kteří jich mají ještě mnohem méně. Celkově jsou herecké výkony velmi přirozené, bez teatrálnosti, obsazení se povedlo. Asi těžko vám neutkví v paměti užvaněná husa Marthy Issové.

Ústřední téma je velmi nadčasové, totiž v každé době se najde nějaká skupina lidí, která je utlačována, nepochopena či terorizována, a my spolu s hlavními hrdiny doufáme, že v budoucnu bude většina společnosti mnohem moudřejší a přívětivější. Ale mění se lidé vůbec? Snímek toho možná v jednu chvíli chce obsáhnout až moc, a v té chvíli se začínáme trochu ztrácet. Spousta záležitostí není vysvětlená či dost promyšlená. Zakončení příběhu samotné Heleny je vlastně skvěle vymyšlené, ale na diváka to tak bohužel nezapůsobí, možná zpětně. Děje a řeší (a nevyřeší) se tu toho totiž zbytečně moc, místo aby se film pokusil vzbudit více emocí.

Na české scéně dlouho nebylo k vidění něco tak působivého po vizuální stránce, což samozřejmě nahrává atmosféře filmu. Nápadů by tu bylo na celou minisérii, ale do 117 minut se nedalo vměstnat vše, takže každé téma režisér Matěj Chlupáček alespoň nakousl, což uškodilo hlavním myšlenkám, které trošku zapadnou v bohatém ději a tolik nás emočně nezasáhnou. Snímek pojednávající o 30. letech ale dokáže pořádně tnout do živého.

Tady bylo ještě vše zalité sluncem.

Úsvit (2023)
(Foto: Bontonfilm)

Kam zavede Helenu vyšetřování?

Úsvit (2023)
(Foto: Bontonfilm)

Neustálá přetvářka jednoho pěkně vyčerpá.

Úsvit (2023)
(Foto: Bontonfilm)
70%

Úsvit

Na české scéně dlouho nebylo k vidění něco tak působivého po vizuální stránce, což samozřejmě nahrává atmosféře filmu. Nápadů by tu bylo na celou minisérii, ale do 117 minut se nedalo vměstnat vše, takže každé téma režisér Matěj Chlupáček alespoň nakousl, což uškodilo hlavním myšlenkám, které trošku zapadnou v bohatém ději a tolik nás emočně nezasáhnou. Snímek pojednávající o 30. letech ale dokáže pořádně tnout do živého.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací