Recenze Gump – jsme dvojka: Absenci zápletky nevyváží roztomilí pejsci ani Štěpán Kozub

Pes, který naučil lidi žít, se vrací.

První díl rozdělil diváky na dvě skupiny. Zatímco jednu okouzlil svou laskavostí a upřímností, tu druhou vyloženě naštval cíleným zaměřením na jejich emoce. Za druhým dílem stojí stejní tvůrci jako u prvního snímku. Scénář má opět na svědomí Filip Rožek a režii a kameru filmař F. A. Brabec.

Druhé pokračování se vrací k psu Gumpovi, který tráví čas společně se svým milovaným Béďou Kozím Bobkem. Potíž nastane, když jeho pán musí nastoupit do nemocnice. Na tu dobu svěří psa do péče Oříškovi, se kterým už dříve žil. Čirou náhodou najdou Gumpovu sestru Kytičku. Snaží se ji získat od majitele, který na ní chce hlavně vydělat. Gump a Oříšek se stanou slavnými, když vydají knihu o životním příběhu Gumpa.

Tvůrci se stejně jako v předchozím díle inspirují skutečnými osudy některých zvířat.Tvůrci se stejně jako v předchozím díle inspirují skutečnými osudy některých zvířat. Například prasátkem, které mělo skončit na talíři, ale nakonec je z něj terapeutický pomocník. Nebo kohoutem, ze kterého se stal domácí mazlíček. Jejich příběhy skoro působí, jako by byly pouze vymyšlené pro dětský film. Člověku se vybaví například oceňovaný snímek Babe – galantní prasátko z roku 1995.

V hlavních i vedlejších rolích se objeví staré známé postavy, které ztvárňují slavné osobnosti. Mezi nimi jsou Bolek Polívka, Richard Krajčo, Vica Kerekes, Zbigniew Czendlik, Martina Pártlová, Karel Roden, Patricie Pagáčová, Ivana Chýlková nebo Eva Holubová. Jednoznačně nejvýraznější je Štěpán Kozub, který neustále dokazuje, že má neuvěřitelný komediální talent. Je úplně jedno, jestli hraje kladnou, nebo zápornou postavu.

Nicméně film má jeden velký problém, který nejde přehlédnout. Ačkoliv není zase tak dlouhý, vlastně se v něm za celou dobu skoro nic nestane. Jednotlivé obrazy si prostě jen tak jdou za sebou. Alespoň nějaký rozruch způsobí právě postava Štěpána Kozuba. Jenže přijde bohužel dost pozdě a odejde zase příliš brzy.

Navzdory tomu se na jednotlivé scény celkem hezky kouká. Kdo příčetný by taky nerad koukal na roztomilé pejsky, kteří se vzájemně prohánějí na rozkvetlé louce? Povedené jsou také záběry z dronu. Kvůli jejich množství je na první pohled patrné, že si je kameraman dost oblíbil.

Události jsou opět popisované z pohledu psa Gumpa. Mluví ho Ivan Trojan, který je velkým přínosem, protože se jeho hlas moc dobře poslouchá. O něco horší je to s tím, co říká. Většinou je to totiž jedna klišé fráze za druhou. I když jsou třeba pravdivé, takhle nahuštěně za sebou působí celkem otravně. Nehledě na to, že hlas Gumpa zůstává vždy ledově klidný, zatímco pes Gump vypadá ve skutečnosti o dost angažovaněji.

Film Gump – jsme dvojka se snaží zaplnit díru v české kinematografii. Na to, že jsme národ pejskařů, vzniká až podivně málo snímků vyloženě o zvířatech. Možným vysvětlením je, že to není úplně jednoduchá disciplína. Vyprávět příběh z pohledu domácího mazlíčka může být dost ošemetné. Hrozí totiž, že snadno spadnete do klišé frází a zápletka nebude dostatečná. Něco takového se stalo právě v tomhle případě. Byť má dílo hezké poselství, tak nezaujme natolik, aby měl sílu ho předávat dál. Kvůli tomu diváka ani nedojme tolik, jak nejspíš bylo v plánu. Líbivé obrazy náhodně jdoucí za sebou zkrátka nestačí. I když měl první díl v sobě nějaké to kouzlo, ve druhém se mu ho zopakovat bohužel nepodařilo.

Tady bydlí Oříšek v podání Richarda Krajča, který v prvním díle vůbec nevycházel z bytu.

Gump – jsme dvojka (2024)
(Foto: Bioscop)

Gump a jeho filmová sestřička Kytička.

Gump – jsme dvojka (2024)
(Foto: Bioscop)

Štěpán Kozub má ve filmu neuvěřitelně šik účes.

Gump – jsme dvojka (2024)
(Foto: Bioscop)
45%

Gump - jsme dvojka

Film Gump – jsme dvojka se snaží zaplnit díru v české kinematografii. Na to, že jsme národ pejskařů, vzniká až podivně málo snímků vyloženě o zvířatech. Možným vysvětlením je, že to není úplně jednoduchá disciplína. Vyprávět příběh z pohledu domácího mazlíčka může být dost ošemetné. Hrozí totiž, že snadno spadnete do klišé frází a zápletka nebude dostatečná. Něco takového se stalo právě v tomhle případě. Byť má dílo hezké poselství, tak nezaujme natolik, aby měl sílu ho předávat dál. Kvůli tomu diváka ani nedojme tolik, jak nejspíš bylo v plánu. Líbivé obrazy náhodně jdoucí za sebou zkrátka nestačí. I když měl první díl v sobě nějaké to kouzlo, ve druhém se mu ho zopakovat bohužel nepodařilo.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací