Opravdu se může stát, aby Primát udělal svému druhu stejně negativní reklamu, jakou kdysi udělaly Čelisti žralokům?
Lucy se vrací na Havajské ostrovy do naprosto luxusního domu na útesu, u kterého pochopitelně nemůže chybět stylový bazén. S sebou bere kamaráda Nicka a kamarádku Kate, která pro změnu přibere svoji kamarádku Hannah. V letadle se seznámí se dvěma týpky, u kterých nám je jasné, že budou plnit úlohu obětí. Za holkami se totiž vydají už v době, kdy propuklo šimpanzí peklo. Skutečně oním titulním Primátem není robustní gorila á la generál Ursus z Planety opic, nýbrž neveliký šimpanz Ben, kterého Lucyina matka vyšlechtila natolik, že dokáže dosti nadstandardně uvažovat. Až do té míry, že zvládá užívat komunikační software na tabletu. Zdánlivě nevinné kousnutí způsobí, že se nakazí něčím, co tady prokazatelně existuje už z doby 2 300 př. n. l. Dříve se tomu říkalo hydrofobie, v současnosti to nese označení vzteklina. Veškeré kamaráčofty na úrovni člověk-opice jdou tedy rázem stranou a začíná boj o holé životy.
Ben se do značné míry chová jako legendární zabiják Michael Myers z Halloweenu, nicméně v případě Primáta se nedalo čekat, že by měla vzniknout celá franšíza o několika částech.Sice se pohybujeme téměř po celou dobu na jedné lokaci, ale ta z dramaturgického úhlu pohledu nabízí celou řadu možností, které by se daly využít. Scenárista Owen Egerton z té široké škály v podstatě vyzobe jenom zlomek. Nedalo se přitom předpokládat, že by si další nápady chtěl schovat na případná pokračování. Ben se do značné míry chová jako legendární zabiják Michael Myers z Halloweenu, nicméně v případě Primáta se nedalo čekat, že by měla vzniknout celá franšíza o několika částech. Film si nechce zbytečně nic komplikovat. A režisér Johannes Roberts ví, že s takovým přístupem by stopáž nedosáhla ani na těch devětaosmdesát minut, takže v některých scénách až nadměrně dlouhou dobu sledujeme postavy, kterak se přesouvají z relativního bezpečí do zrádných prostorů. Kvůli tomu se podařilo propásnout moment, kdy napětí opravdu graduje. A na lekačky tvůrci nesází.
Snaží se ale být naturalističtí, což se jim až na jeden moment daří. Nepochybně tomu pomohl fakt, že Ben není CGI postava, ale že vzniknul takříkajíc postaru. Primát má obecně takovou příjemně oldschoolovou atmosféru, že si při sledování jistě nejeden vzpomene i na Cuja, neboli známou osmdesátkovou adaptaci románu Stephena Kinga, který napsal i Opici, jež spatřila světlo filmového světa v minulém roce, ale s Primátem se pochopitelně kvůli svému černo-komediálnímu formátu nedá srovnávat. Tahle novinka se totiž odehrává ve zcela seriózní rovině a připraví si pro nás několik opravdu napínavých sekvencí, kterými nás režisér po hrstce dřívějších rozpačitějších momentů přesvědčí, že filmové řemeslo ovládá zručně.
Než se k těm dramatickým událostem propracujeme, musíme podle očekávání přečkat několik zcela nehororových scén – například Lucyina mladší ségra Erin jí vyčte, že byla dlouho pryč, jejich neslyšící (což bude mít dohru) otec ukáže, jak moc je má rád, a to by bylo, aby nebylo využito onoho stylového bazénu k tomu, aby se v něm vykoupaly přítomné mladé krásky. Později se stane vítaným a nezbytně nutným útočištěm, neboť, jak se brzy dozvíme, záporácký op neumí plavat. Umí ovšem šplhat a není pochyb, že jej virová nákaza přinutí dělat vskutku kruté věci. Takové, jaké spadají až do kolonky „grotesque violence“, neboli extrémního násilí.
Primát je počin, u kterého není pochyb, že si svoje diváky i divačky rozhodně najde. Že by se ale stal v pravém slova smyslu kultem, to se předpokládat nedá. Jednak proto, že dosáhnout na kultovní status jest v současnosti v případě filmů nesmírně obtížné, a jednak kvůli tomu, že se často drží osvědčených metod. Jasně, jistě se najdou tací, kteří mu předvídatelnost prominou, protože spadá do subžánru slasher hororu a v něm jde především o nápadité terminování zabijákových obětí. Ben fakticky nezapře, že šimpanzí DNA je téměř shodná s lidskou, protože za normálních okolností jsou takových vražedných zvěrstev schopní pouze lidé. Samotný námět se zuřivou opicí představuje něco natolik nosného, že nepotřebuje ani hvězdné obsazení (s výjimkou oscarového Troye Kotsura). To ovšem neznamená, že by Johnny Sequoyah, Jessica Alexander a Victoria Wyant nepředvedly povedené herecké výkony. Stejně jako v případě hororu Ozvěna, která jde na začátku února taky do kin, i tady platí, že postavy jsou rozhodně sympatické. Tím pádem s nimi půjdeme a jejich osud nám nebude lhostejný. To je přece základní kámen každého povedeného filmu.
Schovat se do skříně? Tím se nic nezkazí.

Vzteklinou nakažený inteligentní šimpanz ví, odkud má zaútočit.

Před nástupem do vozu si, prosím, vždy zkontrolujete vaše zadní sedadlo.

Primát / Primate
Primát je počin, u kterého není pochyb, že si svoje diváky i divačky rozhodně najde. Že by se ale stal v pravém slova smyslu kultem, to se předpokládat nedá. Jednak proto, že dosáhnout na kultovní status jest v současnosti v případě filmů nesmírně obtížné, a jednak kvůli tomu, že se často drží osvědčených metod. Jasně, jistě se najdou tací, kteří mu předvídatelnost prominou, protože spadá do subžánru slasher hororu a v něm jde především o nápadité terminování zabijákových obětí. Ben fakticky nezapře, že šimpanzí DNA je téměř shodná s lidskou, protože za normálních okolností jsou takových vražedných zvěrstev schopní pouze lidé. Samotný námět se zuřivou opicí představuje něco natolik nosného, že nepotřebuje ani hvězdné obsazení (s výjimkou oscarového Troye Kotsura). To ovšem neznamená, že by Johnny Sequoyah, Jessica Alexander a Victoria Wyant nepředvedly povedené herecké výkony. Stejně jako v případě hororu Ozvěna, která jde na začátku února taky do kin, i tady platí, že postavy jsou rozhodně sympatické. Tím pádem s nimi půjdeme a jejich osud nám nebude lhostejný. To je přece základní kámen každého povedeného filmu.
- Hodnocení






