Pompeje / Pompeii – recenze

„Většina si myslela, že svět upadl do věčné temnoty.“
 
 
 
Existovalo téměř před 2000 lety něco jako Las Vegas? Město, kam se chodila tehdejší smetánka bavit a užívat si nestoudné zábavy? Dle slov režiséra Paula W. S. Andersona to byly právě Pompeje, kde jste mohli narazit na spoustu exotického jídla, luxusu, barů a nevěstinců. Nechyběla ani obrovská aréna, kde se na život a na smrt utkávali cvičení gladiátoři.

Oživit nejen toto lidmi hýřící město, ale především katastrofu, která roku 79 n. l. postihla nic netušící obyvatele, lákalo filmaře již dlouho, ale až nyní se technologie posunula na takovou úroveň, aby to bylo náležitě možné. Mezi ústřední lidské aktéry patří otrok a zápasník Milo (Kit Harington), který touží nejen pomstít svůj kmen, ale i zachránit svoji vyvolenou Cassii (Emily Browning). Dcera bohatého obchodníka Severuse (Jared Harris) a Aurelie (Carrie-Anne Moss) ovšem utíká nejen před smrtícími pyroklastickými proudy, ale i nechtěným nápadníkem, padouchem a prohnaným sobeckým politikem Corvusem (Kiefer Sutherland). Zapomenout nesmíme ani na ebenového svalovce, šampiona pompejské areny, Atticuse (Adewale Akinnuoye-Agbaje). Kit i Adewale jsou pohlední muži a tvrdý trénink je znát nejen na jejich vyrýsovaných postavách. Kochat se budou moci i páni, Emily Browning má nejen šarm, půvabnou tvář, ale je i velmi roztomilá. Navíc to mezi Milem a Cassií skutečně jiskří.

Velká škoda, že dialogy všech přítomných stojí…, echm, nestojí za nic. Čím to je? Kdo měl vlastně na svědomí scénář? Janet Scott Batchler, Lee Batchler a Michael Robert Johnson zřejmě měli problém se shodnout, protože jinak nejde rozumně vysvětlit to, co naši hrdinové vypouští z úst. Hlavní hvězdou naštěstí (robotické dialogy), ale i bohužel (vzhled, chemie) není půvabná Emily Browning (Hostitel, Sucker Punch, Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod), milosrdný Kit Harington s pekáčem buchet na břiše (Návrat do Silent Hill 3D, Hra o trůny) či prohnaný Corvus (24 hodin), ale činná sopka Vesuv, která už velmi brzy dá o sobě vědět.

Útěk před zemětřesením, přívaly žhavých sopečných plynů, úlomky magmatu, sopečným popelem a před ničivou vlnou tsunami.Největší pozornost tu byla věnována několika soubojům v aréně i mimo ni a neskutečně ničivé přírodní katastrofě. Na bitkách, které sleduje vesměs krvechtivé publikum je vidět, že se tvůrci inspirovali seriálem Spartakus z produkce HBO. Nemyslím tím jenom masky a styl soubojů, ale i hudební doprovod. Což vůbec nevadí, spíše naopak. Nejvíc si ale vyhráli s Pompejemi jako takovými a jejich následným zničením. Předem prohraný útěk před zemětřesením, přívaly žhavých sopečných plynů, úlomky magmatu, sopečným popelem a před ničivou vlnou tsunami je velmi povedený. Místy je ovšem zběsilý úprk bohužel až trochu moc natahovaný. Tolikrát přeběhnout Pompeje tam a zpět se zuřící sopkou za zády, by nedal ani Superman.

Pompeje jsou filmem, který vznikl proto, aby sopka Vesuv i na velkém plátně mohla udělat epické PUF. Kameny tu sviští vzduchem, žhavá láva stříká všude kolem a svaly Kita Haringtona a Adewala Akinnuoye-Agbaje se napínají k prasknutí. Škoda jen, že se nemyslelo i na to, aby film držel pohromadě jako celek. Mile překvapí závěr, který se sice dá čekat, ale málo kdo se odváží v něj doufat.
 
 

Já jsem římský senátor Quintus Attius Corvus a na mě si nějaká sopka nepřijde.


 
 

Je tu nějaká zima, chtělo by to trochu přitopit.


 
 

Přej si něco, padá kus žhavé lávy.


 

0%

Pompeje / Pompeii

Pompeje jsou filmem, který vznikl proto, aby sopka Vesuv i na velkém plátně mohla udělat epické PUF. Kameny tu sviští vzduchem, žhavá láva stříká všude kolem a svaly Kita Haringtona a Adewala Akinnuoye-Agbaje se napínají k prasknutí. Škoda jen, že se nemyslelo i na to, aby film držel pohromadě jako celek. Mile překvapí závěr, který se sice dá čekat, ale málo kdo se odváží v něj doufat.

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací